Takže na základě uvedených doložených údajů víme, že Ježíšovi bylo v roce 6 n. l. dvanáct let. Bohužel pozdější přepisy Lukášová evangelia zcela opomíjejí důležitost tohoto faktu ve snaze nějak propojit tuto událost se zavinovačkou, s narozením a nesmyslem se stájí. Bylo-li tedy Ježíšovi v té době 12 let, znamená to, že se narodil v roce 7 př. n. l., což je v souladu s Matoušovým konstatováním, že se narodil v době pozdní vlády krále Heroda. Nyní se pokusíme rozluštit další zdánlivou nesrovnalost - v Lukášově evangeliu se dále praví, že když bylo Ježíšovi dvanáct let, jeho rodiče, Marie a Josef, ho vzali do Jeruzaléma. Když z města s přáteli odcházeli, zjistili až po dnu cesty, že s nimi Ježíš není. Vrátili se tedy do Jeruzaléma a našli ho v chrámu, jak diskutuje záležitosti svého otce. Pomyslíte si - co to bylo za rodiče, když až po dnu cesty v poušti zjistili, že jejich dvanáctiletý syn chybí?
Celý smysl tohoto odstavce byl mylně pochopen (přeložen). V tehdejší společnosti byl velký rozdíl mezi dvanáctiletým synem a synem v jeho dvanáctém roku. Syn byl obvykle po uplynutí dvanácti let jeho dětství iniciován do komunity - bylo to tzv. znovuzrození, druhé narození (už jsem se o něm zmínil). Z toho pochází dodnes dodržovaný židovský rituál bar mitzvah. Od něj se jeho věk počítal znovu od nuly. Dalším mezníkem byl jeho devátý rok, tzn. když mu bylo 21 let - to byl jako dospělý přijat komunitou (z toho ještě v minulém století nejběžnější hranice plnoletosti). Dalším mezníkem byl dvanáctý rok, tj. věk 24 let. Tzn. že Ježíš zůstal v chrámu ve svém 12. roce, tj. ve věku 24 let. Pak už není tolik zarážející, že jeho rodiče příliš nesledovali, jestli jde s celou společností pouští.
Jeho diskuze v chrámu tedy souvisela s dalším stupněm iniciace. Diskutoval o tom se svým duchovním otcem, otcem komunity. Proto se praví, že diskutoval záležitosti svého otce. Otce komunity z té doby známe - byl to Šimon Essenský.
Tak můžeme věřit evangeliím nebo ne? Ano, jak je vidět můžeme, ale ne těm zkresleným a modifikovaným, popř. nepochopeným nebo špatně přeloženým, která nám vykládají lidé, nerozumějící jejich smyslu.
Současné znění evangelií (v angličtině) pochází z autorizované bible, přeložené pro krále Jakuba I. (Stewarta) Anglického na počátku 17. století. Evangelia byla v originále sepsána někdy ve druhém a třetím století. Ve čtvrtém století byla spolu s Biblí jako celek přeložena do latiny - tedy více než tisíc let před tím, než vznikl první anglický překlad. Překlady bible byly v té době riskantní záležitostí. Reformátor 14. století John Wycliffe byl za překlad Bible do angličtiny odsouzen za herezi. Jeho knihy byly spáleny. Stejně tak byl upálen za svůj překlad i William Tyndale o 200 let později.
Problémem bylo, že tištěný text Bible byl v té době (kromě kněží) prakticky nedostupný, navíc byl napsán v církevní latině, která byla oproti běžné latině velmi nesrozumitelná. Biskupové tedy mohli kázat, co uznali za vhodné. Pokud by církev připustila překlady Bible do jiných jazyků, mohli by si ji číst i jiní lidé, vytvářet si vlastní výklady a pochopení a klást pak pro církev nepříjemné otázky.
Při překladu Bible pro krále Jakuba I. se překladatelé museli snažit nepopudit si proti sobě ani katolíky, ani protestanty. Museli vytvořit obecně přijatelné znění. Přestože se velice snažili, stejně je potom obě strany obviňovaly z upřednostňování té druhé. Na mnoha místech proto používali slova, která angličtina již ně-kolik století nepoužívala, aby poněkud zatemnili pro některou ze stran nepřijatelný význam překládaného textu. Díky této "politické korektnosti" bylo do angličtiny "vráceno" velké množství již nepoužívaných slov.
Ačkoliv vypadá velmi poeticky, jazyk tohoto autorizovaného překladu Bible není podobný žádnému jazyku, kterým se kdy v Anglii i mimo ní mluvilo. Nepodobá se ani řečtině nebo latině, z kterých bylo překládáno. Jistě to nebyl jazyk, kterým hovořil Bůh, i když se nás o tom snaží někteří kněží přesvědčit. Bohužel ale všechny další překlady vycházejí z tohoto prvního. Navzdory všem těmto výhradám je pořád tato King James Bible významově nejblíže řeckému originálu - všechny další verze byly výrazně upraveny a zkresleny a pro seriózní studium jsou zcela nepoužitelné, protože sledují své vlastní cíle.
Abychom tedy mohli věřit evangeliím, musíme jít zpět k originálním řeckým rukopisům, kde jsou často používány i hebrejské a aramejské fráze a slova. Jejich studiem zjistíme, že značná část důležitého obsahu byla později špatně interpretována, špatně pochopena, špatně přeložena nebo pouze ztracena při převyprávění. Někdy i proto, že původní použitá slova nemají přímý překlad v jiných jazycích.
Všechny nás učili, že Ježíšův otec Josef byl tesař. Proč ne, je to přece v evangeliích. Ale v originálních evangeliích nic takového není. Praví se tam, že byl Mistr řemesla (Master of Craft). Slovo tesař je pouze představa překladatele o řemeslníkovi. Každý kdo ví něco o moderním Svobodném zednářství zná pojem "the Craft" (řemeslo). Nemá to naprosto nic společného s prací se dřevem. V evangeliích se pouze praví, že Josef byl mistrem svého oboru, vzdělaný a vyškolený muž.
Dalším příkladem je záležitost neposkvrněného početí. Přeložená evangelia nám říkají, že Ježíšova matka Marie byla panna. Zkoumejme tedy slovo panna. Tomu slovu běžně rozumíme tak, že u ní nedošlo k sexuálnímu spojení s mužem. To ale nebylo přeloženo z originální řečtiny, ale až z latiny. Bylo to jednoduché - v latině bylo slovo virgo a virgo je panna. To ale tak není - virgo v latině neznamená nic jiného než mladá žena. Pro pojem panna, jak ho vnímáme dnes, má latina výraz virgo intacta.
Hledejme dál, odkud latina přeložila slovo virgo. Ve staré hebrejštině je na tomto místě slovo almah, které znamenalo mladá žena. Nemá naprosto žádnou sexuální konotaci. Pokud by byla Marie opravdu panna v našem dnešním slova smyslu, použila by hebrejština slovo bethula, nikoliv almah.
Mystifikují nás tedy evangelia? Nikoliv, mystifikuje nás špatný překlad evangelií. Mystifikuje nás i církev, která dělala vše, co bylo v jejích silách, aby v evangeliích popřela jakoukoliv roli žen na společenském natož náboženském životě. Jediné ženy, vyskytující se v evangeliích, jsou panny nebo prostitutky nebo někdy vdovy - nikdy běžné milenky, manželky nebo matky a už určitě ne kněžky nebo svaté sestry.
Přesto všechno nás evangelia opakovaně informují, že Ježíš byl potomkem krále Davida. I sv. Pavel to prohlašuje v Epištolách hebrejským. Ale všichni nás učili, že Ježíšův otec byl pouhý tesař a jeho matka panna (ani jedno z těchto tvrzení se v originálním textu nevyskytuje) - odkud by tedy byl Davidovým potomkem? Vyplývá z toho, že abychom se opravdu do-zvěděli, co se v evangeliích píše, musíme je číst tak, jak byla napsána a ne jak se někdo rozhodl je interpretovat v moderním jazyku.
Kdy přesně byla napsána čtyři hlavní evangelia není zcela jisté. Víme ale, že byla poprvé zveřejněna na různých místech v druhé polovině prvního století. Shodně se v nich píše o tom, že Ježíš byl Nazarenský. To uvádějí i římské zdroje a židovské kroniky z prvního století a Skutky apoštolů z Bible potvrzují, že Ježíšův bratr Jakub a sv. Pavel byli čelnými představiteli Nazarenské sekty.
Tato definice toho, co je Nazarenský, je velmi důležitá, pokud jde o historii Grálu, protože bylo velice často chybně interpretováno, že Ježíš pocházel z města Nazaret. Několik posledních století všechny překlady evangelií chybně překládají "Ježíš, Nazarenský" jako "Ježíš z Nazaretu". Ve skutečnosti neexistuje žádná souvislost mezi Nazaretem a Nazarenskými. Osada Nazaret vznikla až v roce 60 n. l., tedy asi 30 let po Ježíšově ukřižování. Nikdo v Ježíšově mládí nepocházel z Nazaretu, žádný Nazaret totiž tehdy neexistoval.
Nazarenští byli liberální židovskou sektou, opoziční k přísnému hebrejskému režimu farizejů a saducejů. Kultura a jazyk Nazarenských byly výrazně ovlivněny filozofy starověkého Řecka, a jejich komunita podporovala koncept rovných příležitostí pro muže i ženy. Dobové dokumenty odkazují na Nazarenskou (nikoliv Nazaretskou) společnost. Existovaly v ní kněžky rovnocenné kněžím, což se velmi lišilo od požadavků a zvyklostí tradiční hebrejské společnosti s mužskou dominancí, kterou posléze římská církev vyžadovala a uzákonila.
Hele Mašulko, koukám, že jsi si dala docela "práci" s kopírováním textu ze stránky Matrix-2001:-) Píšeš tady o skutečném překladu evangelií a o tom, jak jsou tyto co známe nepravdivé, tudíž mylně přeložené. Kdepak jsi tedy našla ty pravdivé originály?? Nikde, že?? Je to jen "jedna paní povídala...." Než zase příště něco zkopíruješ a napadneš, tak si to radši pořádně prostuduj, než budeš šířit bludy. Zdar