Valja Stýblová, autorka psychologických románů a povídek pro děti, se narodila v roce 1922 v Charbinu v Číně. Otec byl zeměměřič a ruský legionář. Od roku 1925 žila rodina v Praze.
Po maturitě na reálném gymnáziu studovala hudbu, v letech 1945-50 medicínu. Od promoce až do odchodu do důchodu roku 1990 pracovala na neurologické klinice Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech.
Od roku 1973 byla Valja Stýblová vedoucí katedry neurologie a psychiatrie LFUK a později přednostkou obou klinik.
Většina románů a povídek je postavena na konfliktu, který souvisí buď se zdravotními problémy protagonistů nebo se zdravotnickým prostředím. Ve svých prózách spojuje Stýblová prvky reportáže, osobní zpovědi, vnitřní promluvy postav s etickými reflexemi.
Podle vlastních próz napsala scénáře k televizním inscenacím - např. Až bude padat hvězda (1987), k filmům Sestřičky (1978), Skalpel prosím (1985).
Dílo:
Mne soudila noc - 1957 - první novela, byla přeložena do několika jazyků -
námětem je otázka odpovědnosti za přerušení těhotenství
Moje velká víra - 1960 - šarlatánství "zázračného" lékaře
Dopis Kláře - 1963
Skalpel prosím - 1981 - z prostředí neurologické kliniky, centrem děje je složitá
operace mozkového nádoru u dítěte
Nenávidím a miluji - 1969 - zpověď profesora lékaři-psychiatrovi
Můj brácha - 1973
Na konci aleje - 1979 - přibližuje problematiku starých lidí, a to nejen těch, kteří žijí
v domovech důchodců, ale i těch, kteří žijí mimo ně
Povídky a romány pro mládež
Dům u nemocnice - 1959
Až bude padat hvězda - 1966
Princ a skřivánek - 1984
Po maturitě na reálném gymnáziu studovala hudbu, v letech 1945-50 medicínu. Od promoce až do odchodu do důchodu roku 1990 pracovala na neurologické klinice Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech.
Od roku 1973 byla Valja Stýblová vedoucí katedry neurologie a psychiatrie LFUK a později přednostkou obou klinik.
Většina románů a povídek je postavena na konfliktu, který souvisí buď se zdravotními problémy protagonistů nebo se zdravotnickým prostředím. Ve svých prózách spojuje Stýblová prvky reportáže, osobní zpovědi, vnitřní promluvy postav s etickými reflexemi.
Podle vlastních próz napsala scénáře k televizním inscenacím - např. Až bude padat hvězda (1987), k filmům Sestřičky (1978), Skalpel prosím (1985).
Dílo:
Mne soudila noc - 1957 - první novela, byla přeložena do několika jazyků -
námětem je otázka odpovědnosti za přerušení těhotenství
Moje velká víra - 1960 - šarlatánství "zázračného" lékaře
Dopis Kláře - 1963
Skalpel prosím - 1981 - z prostředí neurologické kliniky, centrem děje je složitá
operace mozkového nádoru u dítěte
Nenávidím a miluji - 1969 - zpověď profesora lékaři-psychiatrovi
Můj brácha - 1973
Na konci aleje - 1979 - přibližuje problematiku starých lidí, a to nejen těch, kteří žijí
v domovech důchodců, ale i těch, kteří žijí mimo ně
Povídky a romány pro mládež
Dům u nemocnice - 1959
Až bude padat hvězda - 1966
Princ a skřivánek - 1984
Četla jsem Dům u nemocnice a je to fakt moc nádherná knížka :-))