Žádné city
Pod kopyty dnů příštích se tříští rána vin kam se city vzdálí to já už dávno vím stíny v záclonách se mění v prach zůstal jsem tu sám jen výčitky tvejch frází si v tváři počítám žádný city necítím souznění na popel se tu pálí ty rána dávných dní dál jen vzduch a prázdno slova váznou nevím kudy kam myšlenky co neuhasnou dávno nehledám pod kopyty dnů stálých se vzdálí i můj cíl jako tažní ptáci co ztrácí směr i cíl touhy snů vím že nespoutám zůstal jsem tu sám jen listy uschlejch růží pod kůží počítám s vědomím vlastních hříchů svou pýchu odmítám dál jen vzduch a prázdno slova váznou nevím kudy kam myšlenky co neuhasnou dávno nehledám pod kopyty dnů příštích se tříší i můj stín na popel se dnes pálí ty prázdný rána vin ty věčný prázdný rána vin |