Karel Jaromír Erben
[7.11.1811-21.11.1870]
[7.11.1811-21.11.1870]

Sběratel a vydavatel folklórních textů, starých literárních památek a archivních dokumentů, překladatel a básník.
Narodil se roku 1811 v Miletíně. Pocházel z chudé venkovské rodiny. Na svět si přinesl chatrné zdraví, i jeho sourozenci, z nichž skoro všichni zemřeli v útlém věku.
Studoval v Hradci Králové a v Praze. Právnické vzdělání ho sice vzdalovalo od literatury, ale seznámení s Františkem Palackým mu umožnilo dostat se k takovým zaměstnáním, která byla bližší jeho zájmům. Pracoval jako sekretář Českého muzea a od roku 1851 jako archivář města Prahy byl pomocníkem F. Palackého. Jeho život byl poznamenaný nemocemi a starostmi o hmotné zajištění rodiny. Zemřel koncem roku 1870 v Praze.
Vedle historických dokumentů vydával díla staré české literatury, např. "Sebrané spisy české" od Mistra Jana Husa, vydával i překlady starých děl ruské literatury - "Nestorův letopis ruský", "Slovo o pluku Igorově". Podílel se na vydání druhého dílu "Výboru z literatury české".
Důležitost a těžiště svého zájmu však spatřoval ve folklóru, především v českých lidových písních. Erben pořádal hojné cesty na venkov, které mu umožňovaly sbírat lidovou slovesnost. Vydal "Písně národní v Čechách I.-III". (1842-45) - první vydání nemělo žádné vyhraněné členění, druhé vydání bylo podstatně rozšířeno a vyšlo pod názvem "Prostonárodní české písně a říkadla" (1864). V tomto vydání jsou již písně rozčleněny podle období lidského života, podle období roku atd. Karel Jaromír Erben sbíral i lidové pohádky a pokusil se o vydání jakousi slovanskou čítanku "Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních" (1865), kterou vydal znovu ve zkrácené podobě r. 1869 "Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských". K.J.Erben byl podnícen evropským rozvojem studia lidové slovesnosti, zvláště mu byli za příklad bratři Grimmové. Erben byl přesvědčen, že národní literatura by měla vycházet z etnického základu, který je obsažen v lidových písních, pověstech a zvycích.
Mnoho práce vložil Erben do připravovaného souboru českých pohádek, jako celek vyšly až roku 1905 pod názvem České pohádky (např. Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Tři zlaté vlasy Děda-Vševěda…). U Erbena dostala pohádka pevný tvar, nejedná se o pouhé improvizování lidového vyprávění s nahodile řazenými motivy.
Karel Jaromír Erben napsal jednu jedinou básnickou sbírku - Kytice (1853). Erben ve sbírce vychází z pověstí a bájí. Básně jsou baladicky laděné. Erbenova Kytice byla pociťována jako odkaz na lidské a národní hodnoty, ohrožené bachovským absolutismem.
TVORBA SEZNAM
Poezie:
- Kytice z pověstí národních, 1853 (rozšířené vydání 1861)(recenze a ukázky)
Próza:
- Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních, 1865
- Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských, 1869
- Písně národní v Čechách, 1842-1845 (3 díly)
- Prostonárodní české písně a říkadla, 1862-64 (5 dílů)
- Mladší bratr
- Večer
- Tulák
- Na hřbitově
- Devatero pohádek
Historická díla:
- Rukopis musejní letopisů Kosmových
- Ondřej Puklice ze Vstruh
- Příspěvky k dějepisu českému, sebrané ze starých letopisů ruských
- Měsíčník hodin staročeských na Staroměstské radnici
- Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae a Moraviae, 1855
- O dvojici a trojici v bájesloví slovanském, 1857
- Sebrané spisy Jana Husi
- Výbor ze starší české literatury II, 1856-1868
- Slovanské báje o stvoření světa, 1866